

Grk (Řek) je autochtonní odrůda bílého hroznového vína, z něhož se vyrábí vzácné a cenné chorvatské víno. Tato odrůda je známá v lidu i s názvygrk korčulanský, korčulanac, grk malý, grk velký, Lumbarajský grk a daří se mu na písčité půdě, a to právě v městečku Lumbarda na ostrově Korčula.
Jde o suché víno bohaté a zralé chuti, které se vyznačuje mírnou hořkostí na konci. Grk neobsahuje velká množství kyselin a ve víně se nejčastěji najde 12 – 14 % alkoholu. Grk není jednoduchý k pěstování, jelikož má výlučně ženské květy, které jsou při opylování závislé na sousedních odrůdách a proto se nejčastěji vysazují v páru s plavacem malým anebo s odrůdou rukatac. Jelikož je opylování této odrůdy složité a není vždy úspěšné, na zralých hroznech se pravidelně kromě velkých a opylených bobulí nacházejí i ty menší, neopylené, které vínu dodávají jeho známou hořkost. Důvodem toho jsou kyseliny ukryté v těchto nezralých bobulích vína a je jich mnohem více než ve velikých bobulích.
Pěstování této odrůdy vinné révy se doporučuje jen ve střední a jižní Dalmácii, ale skutečnost, že neroste nikde jinde na světě z něho udělalo obzvláště hodnotnou odrůdu. Kdysi se grk pěstoval nejen na Korčule, ale i na Visu a Brači, ale také v Konavlích. Dnes, kromě v Lumbardě, kde zabírá snad jen padesát hektarů, se může najít i na Pelješci a zbytky i v zadarském zázemí. Vzhledem k tomu, že odrůda grk pomalu mizí, za několik posledních let se podniká zvláštní úsilí, aby se zachránila odrůda, která kdysi byla mezi předními v Jižní Dalmácii. Víno z této jedinečné odrůdy se může podávat zchlazené na přibližně 12 °C jako aperitiv před jídlem, jeho svěžest se hodí k rybám jako je losos, k plodům moře, k salátům a vůbec studeným pokrmům a výborně si bude rozumět i s vepřovou panenkou. Grk je pokládán i za výborný základ k výrobě silného dalmatského dezertního vína prosecca, přičemž se zralé vinné hrozny po vinobraní musejí dodatečně sušit, aby získaly sladkost nutnou k přípravě tohoto zvláště cenného nápoje.